Úvod
Vítejte ve vzdělávacím modulu o agrolesnictví, který se věnuje inteligentnímu zemědělství v oblasti klimatu (CSA)!
Ačkoli agrolesnické systémy nejsou žádnou novinkou, v současné době se jim věnuje (obnovená) pozornost. Doufá se, že budou přínosem v boji proti změně klimatu, protože mají sociální, ekonomické a zejména environmentální výhody. Agrolesnické systémy mohou významně přispět k udržitelnému rozvoji zemědělství pro zajištění potravinové bezpečnosti.
V tomto modulu se dozvíte proč!
Na konci tohoto modulu budete nejen vědět, co je to agrolesnictví, budete mít přehled o jeho různých formách a znát jeho přínosy, ale budete mít také možnost ověřit si své znalosti v kvízu a uplatnit je při dalších činnostech.
Vzdělávací cíle
Vzdělávací cíl 1
- Znalosti: Zná základní fakta o agrolesnictví a jeho historických souvislostech.
- Dovednosti: Umí vysvětlit charakteristiky, které tvoří agrolesnický systém.
- Kompetence : je schopen pochopit význam agrolesnických systémů pro zemědělství šetrné ke klimatu.
- Link to Content: Co je agrolesnictví?
Vzdělávací cíl 2
- Znalosti: zná sociální, environmentální a ekonomické přínosy agrolesnických systémů.
- Dovednosti: dokáže pochopit přidanou hodnotu pozitivních účinků na životní prostředí a ekonomickou efektivitu.
- Kompetence: dokáže zvážit výhody a nevýhody agrolesnických systémů.
- Link to Content: Jaké jsou výhody agrolesnické systémy?
Vzdělávací cíl 3
- Znalosti: Zná různé typy agrolesnických systémů.
- Dovednosti: Umí určit vhodné agrolesnické systémy
- Kompetence: je schopen zvolit vhodný typ agrolesnictví pro konkrétní zemědělskou činnost
- Link to Content: Typy agrolesnictví
Agrolesnictví
Brainstorming
Co pro vás znamená agrolesnictví?
Vytvořte rychlou myšlenkovou mapu umístěním jednotlivých bodů. Později ji můžete doplnit a případně opravit.
Můžete také použít tabuli a body sbírat společně ve třídě nebo ve skupině.
Co je agrolesnictví?
Obecně
Agrolesnictví je záměrné využívání stromů a keřů v zemědělských systémech.
Plochu pod stromy a keři a v jejich okolí lze využít pro zahradničení, zemědělství nebo chov hospodářských zvířat.
Díky své multifunkčnosti poskytuje environmentální, ekonomickou a sociální hodnotu.
Ačkoli agrolesnictví může v každém klimatu a prostředí vypadat jinak, je důležité pro řešení problémů, kterým dnes čelíme, na celém světě.
Agrolesnické systémy jsou flexibilní a mohou být navrženy tak, aby splňovaly cíle zemědělců.
Historické souvislosti
Agrolesnické systémy mohou znít poměrně moderně, ale ve skutečnosti se jedná o velmi starou formu využívání půdy.
Například v Německu byly rozšířeny již ve středověku, například ve formě lučních sadů, sněhového hospodářství (ořezávání krmných stromů za účelem produkce krmiva pro zvířata) nebo lesní pastvy (např. výkrm žaludů prasaty).
S postupující industrializací se tyto formy pěstování stávaly v Evropě stále méně obvyklé. S intenzifikací a racionalizací zemědělství byly stromy a keře na polích stále častěji považovány za překážku a byly odstraňovány.
Pouze v několika málo výklenkových oblastech se agrolesnické prvky zachovaly dodnes, například v podobě lučních sadů.
Moderní agrolesnictví
V poslední době se zájem o agrolesnictví obnovil, protože lidé hledají zemědělské metody, které jsou šetrnější ke klimatu a mají menší dopad na biologickou rozmanitost.
Moderní agrolesnické systémy se od těch starých liší tím, že jsou přizpůsobeny současným technologiím zemědělské výroby.
Cílem je minimalizovat vliv stromů na zemědělskou produkci tak, aby byla možná ekonomicky konkurenceschopná produkce hospodářských zvířat, plodin a lesních produktů.
Jaké stromy vybrat
Existuje několik možností výběru stromů:
- Krátké otáčení: doba otáčení max. 20 let, většinou se používá k výrobě energie jako štěpka, po sklizni se pařezy odřezávají (Coppicing).
- Produkce kulatiny: doba obměny > 10 let, používá se jako stavební dřevo nebo na plotové sloupky.
- Výroba vysoce kvalitního dřeva: doba obměny > 50 let, použití jako dýha a nábytkové dřevo.
- Produkce ovoce: např. jabloně nebo třešně, ořešáky
V zásadě neexistují žádné požadavky na způsob výsadby stromů na místě. Mohou být rozptýleny jednotlivě po ploše (např. v sadech). Obvykle se však vysazují v pásech, protože se s nimi lépe hospodaří (pomocí strojů). V agrolesnických systémech je podíl půdy využívané k zemědělským účelům obvykle větší než podíl půdy využívané pro stromy.
Jaké jsou výhody agrolesnické systémy?
Zemědělsko-lesnické systémy snižují účinky následující dopady změny klimatu:
- Přívalové deště
- Sucho
- Teplo/záření
Agrolesnictví mimo jiné pomáhá zemědělcům a vlastníkům půdy:
- snížit dopad extrémních povětrnostních jevů.
- snížení eroze půdy způsobené větrem a vodou.
- zvýšení úrodnosti půdy díky uzavřenějším cyklům živin a obohacení humusu.
- snížit odtok zemědělské vody do podzemních a povrchových vod.
- snížit plochu, na které se používají hnojiva a pesticidy.
- usnadnění infiltrace vody
Další sociální a ekonomické přínosy agrolesnictví zahrnují následující:
- diverzifikace zdrojů příjmů a rozšíření sortiment produktů
- pozitivní vliv na výnosy a větší stabilitu výnosů u jednoleté plodiny díky lepšímu mikroklimatu
- lepší sezónní rozložení pracovních špiček (lesní hospodářství hlavně v zimě).
- poskytují energii a často i krmivo pro hospodářská zvířata (např. vrba, dub).
- zlepšení estetiky krajiny s pozitivním dopadem na cestovní ruch a kvalitu života.
- vytváření regionálních trhů pro agrolesnické produkty a jejich zpracování.
- Udržitelné dodávky energie
Agrolesnictví umožňuje vytvářet nové zdroje energie. příjmů. Sortiment produktů může zahrnovat:
- Různé plodiny
-
- např. zelenina, obiloviny, olejniny.
- Živočišné produkty
- např. maso, uzeniny, mléčné výrobky, vejce, med, vlna
- Výrobky ze dřeva např.
- vysoce kvalitní dřevo
- Palivové dřevo (zejména z porostů s krátkou obměnou): štěpka, kůra nebo dřevěný mulč, palivové dřevo
- Ovoce a ořechy (např. třešně, jablka, švestky, vlašské ořechy).
- např. čerstvé ovoce a ořechy, šťávy, džemy, sušené ovoce, ovocné pálenky, ořechové pomazánky atd.
- Houby
Z ekologického hlediska agrolesnictví pomáhá, mimo jiné k:
- vytvářet propady uhlíku zvyšováním nadzemní a půdní biomasy – sekvestrace je zvláště důležitá pro zachování dlouhodobá u cenných dřevin a ovocných stromů.
- zvýšit biologickou rozmanitost
- zabránit odlesňování (důležité především v zemích, kde je udržitelný lesnictví není praktikováno)
- poskytují stín a úkryt, což prospívá hospodářským zvířatům a zpomaluje vysychání půdy.
- podporovat užitečný hmyz na poli
- vytvoření rozsáhlých zón v zemědělských oblastech a oblastí ústupu pro zvěř (zejména drobnou).
- zvýšení strukturální a stanovištní rozmanitosti v zemědělských oblastech; dřevinné struktury a okrajové plochy v agrolesnických systémech poskytují cenná stanoviště pro mnoho druhů rostlin a živočichů.
Mají agrolesnické systémy ještě nějaké další důsledky?
V porovnání s jednoletými plodinami:
- Vyšší náklady na zřízení a správu
- Dlouhodobý závazek kapitálu a pozemků z důvodu relativně pomalý růst dřevin – snižuje provozní flexibilitu při pronájmu nebo prodeji půdy.
- Zvýšená pracovní zátěž, stejně jako v agrolesnických systémech, navíc k zemědělské práce při obhospodařování plodin a pastvin je třeba věnovat čas vyčlenit na péči o stromy a keře. Údržba stromů a keřů však probíhá především v zimních měsících, a proto nekonkuruje ostatním zemědělským činnostem.
- V některých případech dochází k soutěži o světlo, živiny, vodu a prostor pro růst mezi dřevinami a plodinami na orné půdě.
Většině těchto negativních účinků však lze obecně předejít nebo je alespoň omezit na přijatelnou úroveň pečlivým plánováním před výsadbou a odborným založením a správou agrolesnických systémů.
Náklady a ziskovost agrolesnických systémů
U zalesněné části vznikají náklady na přípravu stanoviště, výsadbový materiál, výsadbu, ochranu stromů, případné hnojení, údržbu, sklizeň, případné sušení a přeměnu.
Většinu nákladů tvoří náklady na výsadbu a sklizeň.
Ekonomické přínosy agrolesnických systémů pro jednotlivé zemědělské podniky mohou vyplývat z potenciální diverzifikace zdrojů příjmů a zvýšení produktivity půdy.
Různorodost systémů a způsobů využití vyžaduje posouzení ekonomické životaschopnosti pro každý zemědělský podnik zvlášť.
Je třeba zvážit i vládní podporu agrolesnických systémů.
Zadání
Vyjmenujte dva socioekonomické a dva environmentální přínosy agrolesnictví.
Jaké jsou výhody agrolesnických systémů z hlediska změny klimatu?
Typy agrolesnictví
Existují tři hlavní typy agrolesnických systémů:
- Zemědělsko-pěstitelské systémy
- Silvopastorální systémy
- Agrosilvopastorální systémy
Ostatní agrolesnické systémy*:
Vítr chránící živé ploty:
Živé ploty kolem plodin jsou důležité zejména v exponované, otevřené krajině. Zpomalují vítr a zajišťují vyváženější klimatické podmínky na poli.
Břehové porosty:
V tomto případě slouží dřeviny jako „nárazník“ mezi zemědělskou půdou a vodními toky. Stromy a keře mají za úkol zabránit erozi a chránit vodu před škůdci v konvenčním zemědělství.
Typy agrolesnictví
Zemědělsko-pěstitelské systémy
Jsou charakterizovány současným pěstováním dřevin a jednoletých zemědělských nebo zahradnických plodin. Existuje několik různých typů. Např:
- Ořezávání alejí
- Systémy krátkého střídání plodin v alejích
- Domácí zahrady
- Střídavé pěstování
- Hospodaření v lesích
Agrikulturní systémy: Systém krátkého střídání plodin v aleji
- Produkty: Plodiny na orné půdě, energetické dřevo (zejména dřevní štěpka)
- Region: Německo
- Charakteristické jsou paralelní pásy stromů tvořené jednou nebo více řadami rychle rostoucích dřevin, jako jsou topoly, vrby nebo černé kobylky. Mezi těmito pásy se provozuje konvenční zemědělství.
- Stromy se pěstují v krátkém obmýtí a sklízejí se mechanicky jednou za 3-6 let. Jsou seříznuty až na kmen a na jaře následujícího roku znovu vyraší (tím se velmi rychle zúročí).
- Vzhledem k větším vzdálenostem mezi pásy stromů a skutečnosti, že stromy zůstávají kvůli časté těžbě poměrně nízké, tyto systémy zpravidla neumožňují rozvoj korun.
- Proto je zastínění často poměrně nízké a mnohé pozitivní charakteristiky (např. rychlost větru, teplota a rozložení vlhkosti) nejsou tak výrazné.
Silvopastorální systémy
… jsou kombinací lesního hospodářství a pastvy hospodářských zvířat na pastvinách, pastvinách nebo na farmách.
Například:
- Lesní pastviny
- Polootevřená pastevní krajina (např. ovce na vřesovišti)
- Sadové louky
Silvopastorální systémy: Ovocné louky
- Produkty: Živočišné produkty, seno/pícniny, ovoce (zejména jablka, hrušky, třešně)
- Region: Zejména ve střední Evropě
- Tradiční venkovská forma pěstování ovoce
- Vyznačuje se pěstováním standardních ovocných stromů na loukách nebo pastvinách („luční sad“) nebo někdy na orné půdě („ovocný sad“).
- Stromy se obecně liší stářím, druhem a použitými odrůdami.
- Sadové louky jsou ve střední Evropě velmi ohroženými biotopy a jsou velmi důležité pro biologickou rozmanitost.
- Na těchto loukách se běžně chovají ovce, např.
Agrosilvopastorální systémy
… kombinují všechny tři prvky – stromy, zvířata a plodiny.
Například:
- Domácí zahrady
- … složitý, mnohovrstevný systém několika druhů rostlin nebo živočichů, který se intenzivně pěstuje a často se vyskytuje v tropických oblastech.
- hospodářská zvířata a rozptýlené stromy na orné půdě, která se po sklizni používá k pastvě.
- Dehesas
- … založené na využívání stromů a produktů z nich, pastvě a dočasném pěstování různých plodin ve španělské (nebo portugalské) polootevřené pastevní krajině s převážně korkovými nebo dubovými porosty.
- i pěstování obilí se stromy na dřevo může být agrosilvopastorálním systémem, pokud se například včelaří, aby se navíc využívaly květy stromů.
Agrosilvopastorální systémy: Domácí zahrady
- Produkty: Dřevo, živočišné a rostlinné produkty, ovoce a zelenina
- Region: Tropy a subtropy
- Složitý, mnohovrstevný systém několika rostlinných a živočišných druhů, který se intenzivně pěstuje a často se vyskytuje v tropických oblastech.
- Pro podrost (často zeleninu) se používají především rostliny odolné vůči zastínění, které mohou poskytovat přijatelné výnosy i v podrostu.
- Stromy mohou v systému plnit mnoho různých funkcí, například poskytovat stín nebo vázat dusík, chránit půdu před erozí a erozí, poskytovat úkryt zvířatům a před nimi nebo vytvářet bariéry proti hmyzu.
- Dobře promyšleným plánem hospodaření s výběrem kompatibilních rostlin lze minimalizovat negativní konkurenci a ztráty výnosů.
Zadání
Jaké nové zdroje příjmů si dokážete představit díky zavedení agrolesnických systémů?
Jaké formy agrolesnictví jsou vhodné pro vaši farmu? Jaké jsou výhody a nevýhody vybraného typu?
Práce ve skupině: Uvažujete o zkušební výsadbě stromů na jednom z vašich obilných polí (6 ha). Sestavte koncept, jak chcete na této ploše stromy založit (uspořádání/orientaci). Co je třeba vzít v úvahu?
Zamyslete se například nad zastíněním a praktičností.
Kvíz
Odkazy
Další zajímavé informace a užitečné nástroje:
AGFORWARD – webové stránky projektu s mnoha informacemi v několika jazycích: agforward.eu
Pomůcka pro rozhodování v oblasti agrolesnictví (v němčině, lze přeložit přes prohlížeč) – velmi užitečný nástroj pro plánování, který je v současné době k dispozici pouze pro Braniborsko, ale nabízí dobrý přehled: agroforst-info.de/entscheidungshilfe
Evropská agrolesnická federace – mimo jiné se zde sdílejí novinky a události: euraf.net
Použité zdroje:
Spolkový úřad pro zemědělství a výživu (Německo). „Agroforstwirtschaft – ökologisch und ökonomisch vielversprechend“. Praxis-agrar. praxis-agrar.de/…/agroforstwirtschaft. Accessed 24 January 2024.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství. „Agroforestry – Definition“. fao.org/forestry/…/en. Accessed 24 January 2024.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Sourcebook Climate Smart Agriculture. 2013.
Německý svaz pro agrolesnictví (DeFAF). „Pro a proti agrolesnictví“. agroforst-info.de/chancen. Accessed 31 January 2024.
Německý svaz pro agrolesnictví (DeFAF). „Arten von Agroforstsystemen“. agroforst-info.de/arten. Accessed 31 January 2024.
Nadace Bodamského jezera. „Agroforst“. genial-klima.de/module/agroforst. Accessed 26 January 2024.
